Nepřihlášený uživatel
Nacházíte se: VŠCHT PrahaFPBTÚB → Věda a výzkum → Vědecko-výzkumné skupiny → Laboratoř pivovarství a sladařství
iduzel: 15480
idvazba: 18960
šablona: stranka_obrazek_vertical
čas: 23.5.2024 02:58:49
verze: 5420
uzivatel:
remoteAPIs:
branch: trunk
Server: 147.33.89.150
Obnovit | RAW
iduzel: 15480
idvazba: 18960
---Nová url--- (newurl_...)
domena: 'ub.vscht.cz'
jazyk: 'cs'
url: '/veda-a-vyzkum/skupiny/pivo'
iduzel: 15480
path: 8548/5338/5339/5342/5355/15476/15480
CMS: Odkaz na newurlCMS
branch: trunk
Obnovit | RAW

Laboratoř pivovarství a sladařství

pivovarska_vertical

Naše laboratoř se zabývá výukou, výzkumem a vývojem v oblasti pivovarství a sladařství: 

  • zdraví prospěšné látky v pivovarských surovinách (chmel, ječmen) a pivu
  • mikrobiologická, koloidní a senzorická stabilita piva
  • studium mikrobiální kontaminace piva a pivovarských surovin
  • autentizace piva a pivovarských surovin
  • studium vlastností pivovarských kvasinek
  • vznik, stabilita a rozpad pivní pěny
  • vývoj nových výrobků
  • vývoj nových analytických metod

 

Personální obsazení

Řešená témata

Zvýšení trvanlivosti nefiltrovaných piv

V důsledku zvyšování výroby nefiltrovaných piv vzniká požadavek na významné prodloužení jejich trvanlivosti. Pro tento účel je testováno využití vysokého hydrostatického tlaku v plastových bariérových obalech. Kromě toho bylo také započato s vývojem a následnou aplikací modulárního průtokového minipasteru pro využití v mikro a minipivovarech

Zvýšení koloidní stability českých piv

Česká piva mají vyšší obsah polyfenolů a polypeptidů a tím mají tendenci ke tvorbě koloidního zákalu a pro zajištění koloidní trvanlivosti je obvykle využíváno stabilizace prostřednictvím syntetických sorpčních stabilizátorů. V rámci tohoto projektu byla již vyvinuta nová generace sorbentů schopných odstranění některého z prekursorů koloidního zákalu. Pro stejný účel jsou také testovány odpadní materiály z výroby chmelových extraktů a pelet, jejichž aplikace v sobě spojuje výhody zvýšení koloidní stability a zachování antioxidačních účinků piva.     

Vývoj spodních kvasinek se zlepšenými technologickými vlastnostmi

Do kvasinky byly vloženy geny, v důsledku jejichž exprese jsou na buněčnou stěnu zakotveny dva funkční proteiny. První má vyšší afinitu vůči polyfenolových sloučeninám a mikroorganismus tak může sloužit jako prostředek pro zvýšení koloidní stability piva. Druhý protein je enzymem katalyzujícím přeměnu 2-acetolaktátu na acetoin. Urychlení této reakci by významně zjednodušilo proces zrání a sníženo by bylo i riziko spojené s nadměrným obsahem diacetylu, způsobujícím máselnou příchuť piva (spolupráce s Ústavem biochemie a mikrobiologie).

Biologicky aktivní látky chmele

Chmel, který je v lidové medicíně používán již několik tisíc let, obsahuje látky s různými zdraví prospěšnými účinky. Tyto látky, které se nacházejí také v pivu, se dají z chmele izolovat a použít pro testování a vývoj potravních doplňků a v konečné fázi i léků. V současné době jsou testovány způsoby izolace i biotransformace zejména u prenylovaných flavonoidů xanthohumolu a 8-prenylnaringeninu, zejména s ohledem na jejich silné fytoestrogenní vlastnosti, které by měly umožnit jejich aplikaci pro potlačení menopausálních obtíží.

Studium pěnivosti a předpověď přepěňování piva a možnosti jeho potlačení

Charakter a stabilita pivní pěny jsou významnými organoleptickými parametry piva, se kterými je však spojen i významný negativní efekt – přepěňování (gushing). Problematika přepěňování zahrnuje metody pro studium příčin a intenzity tohoto jevu a také studium tzv. hydrofobinů, které jsou příčinou primárního gushingu. Za tímto účelem byla vyvinuta tlaková kolona umožňující studium tohoto komplexního jevu. Výsledkem by mělo být pochopení fundamentálních mechanismů přepěňování a navržení způsobů jeho potlačení např. pomocí parazitních hub pro potlačení kontaminující mikroflóry sladu tvořící hydrofobiny.

Studium mikrobiální kontaminace v pivovarech

Mezi velmi rozšířenou formu kontaminace v pivovarech patří konsorcia mikroorganismů v podobě biofilmů. Náplní projektu je identifikovat anaerobní bakterie kazící pivo (zejména rody Pectinatus a Megasphaera) a experimentálně studovat adhezi jejich vybraných zástupců na pevné povrchy. Porozuměním mechanismu adheze těchto druhů lze docílit potlačení adheze, případně zvýšit účinnost čištění povrchů v potravinářských provozech.

Vývoj nových analytických metod a jejich validace

Každé pivo je svým složením unikátní a obsahem jednotlivých těkavých látek lze charakterizovat jeho druh, původ použitých surovin, stáří, ale i okamžitý senzorický stav a predikovat jeho změny. Pro tento účel jsou vyvíjeny nové metody, nejčastěji na bázi SPME-GC-MS, pro stanovení vyšších alkoholů, esterů a kyselin a také terpenických látek. Nově vyvinuté metody jsou následně využívány i pro řešení dalších témat uvedených v předchozích bodech.

Využití netradičních mikroorganismů při výrobě piva

Zvyšující se tržní konkurence vede pivovary k rozšiřování nabízeného sortimentu. Jednou z možností vývoje nových produktů je využití netradičních mikroorganismů v celém procesu fermentace. Jednou skupinou takových mikroorganismů jsou probiotika, prospěšná pro lidské zdraví, typicky v oblasti zvyšování imunity a udržování rovnováhy střevní mikroflóry. Cílem projektu bude získat soubor mikroorganismů s probiotickými vlastnostmi se schopností zkvašovat pivovarskou mladinu a/nebo snášet prostředí tradičního i nealkoholického piva bez snížení životaschopnosti. Dále bude studována fermentační kapacita vybraných mikroorganismů, tvorba senzoricky aktivních látek a vliv přítomnosti netradičních mikroorganismů na koloidní a chuťovou stabilitu produktů.

Spolupráce

Aktualizováno: 26.2.2019 12:55, Autor: Martin Halecký

Významné výsledky

Prusova N., Dzuman Z., Jelinek L., Karabin M., Hajslova J., Rychlik M., Stranska M.: Free and conjugated Alternaria and Fusarium mycotoxins during Pilsner malt production and double-mash brewing, Food Chemistry, 369, 130926, doi.org/10.1016/j.foodchem.2021.130926, (2022) IF 7,514 (on-line)

Karaoglan S.Y., Jung R., Gauthier M., Kincl T., Dostálek P.: Maltose-Negative Yeast in Non-Alcoholic and Low-Alcoholic Beer Production. Fermentation 8(6), 273, (2022), IF 5,123 (on-line)

Karabín M., Haimannová T., Fialová K., Jelínek L., Dostálek P.: Preparation of Hop Estrogen-Active Material for Production of Food Supplements. Molecules 26(19), 6065 (2021) IF 4,411 (on-line)

Kinčl T., Dostálek P., Brányik T., Olšovská J.: High-gravity brewing without adjuncts - The effect on beer parameters. LWT-Food Science and Technology 148, 111755 (2021) IF 4,952 (on-line)

Štulíková K., Bulíř T., Nešpor J., Jelínek L., Karabín M., Dostálek P.: Application of High-Pressure Processing to Assure the Storage Stability of Unfiltered Lager Beer, Molecules, 25, 2414, (2020), IF 3,267 (on-line)

Nešpor J., Karabín M., Štulíková K., Dostálek P.: An HS-SPME-GC-MS Method for Profiling Volatile Compounds as Related to Technology Used in Cider Production, Molecules, 24, 2117, (2019), IF 3,06 (on-line)

Nešpor J., Andrés-Iglesias C., Karabín M., Montero O., Blanco C. A., Dostalek P.: Volatile compounds profiling in Czech and Spanish lager beers in relation to used production technology, Food Analytical Methods, 12(10), 2293-2305, (2019), IF 3,413 (on-line)

Postulkova M., Rezanina J., Fiala J., Ruzicka M.C., Dostalek P., Branyik T.: Suppression of fungal contamination by Pythium oligandrum during malting of barley. Journal of the Institute of Brewing 124, 336-340 (2018), IF 0,868 (on-line)

Nešpor J., Karabín M., Hanko V., Dostálek P.: Application of response surface design to optimise the chromatographic analysis of volatile compounds in beer. Journal of the Institute of Brewing 124 (3),  244-253 (2018), IF 0,868 (on-line)

Karabín M., Hanko V., Nešpor J., Jelínek L., Dostálek P.: Hop tannin extract: A promising tool for acceleration of lautering. Journal of the Institute of Brewing  (2018), 124, 374-380, IF 0,868 (on-line)

Carvalho D.O., Paulu A., Dostálek P., Guido L.F.: Measurement of catechin-7-O-glucoside from barley to malt. Journal of the Institute of Brewing (2018), 124, 359-364, IF 0,868 (on-line)

Krausová I., Mizera J., Dostále, P., Řanda Z.: Non-destructive determination of nitrogen in malting barleys by instrumental photon activation analysis and its comparison with the Dumas method. Journal of the Institute of Brewing 124 (1),  4-8 (2018), IF 0,868 (on-line)

Štulíková K., Karabín M., Nešpor J., Dostálek P.: Therapeutic perspectives of 8-prenylnaringenin, a potent phytoestrogen from hops. Molecules 23 (3), 660, 1-13 (2018), IF 3,098 (on-line)

Karabín M., Jelínek L., Kotrba P., Cejnar R., Dostálek P.: Enhancing the performance of brewing yeasts.  Biotechnology Advances 36 (3) 691-706 (2018),  IF 11,452 (on-line)

×


VŠCHT Praha
Technická 5
166 28 Praha 6 – Dejvice
IČO: 60461373
DIČ: CZ60461373

Copyright VŠCHT Praha 2014
Za informace odpovídá Ústav biotechnologie, technický správce Výpočetní centrum

zobrazit plnou verzi