Naše laboratoř se zabývá výukou, výzkumem a vývojem v oblasti pivovarství a sladařství:
- zdraví prospěšné látky v pivovarských surovinách (chmel, ječmen) a pivu
- mikrobiologická, koloidní a senzorická stabilita piva
- studium mikrobiální kontaminace piva a pivovarských surovin
- autentizace piva a pivovarských surovin
- studium vlastností pivovarských kvasinek
- vznik, stabilita a rozpad pivní pěny
- vývoj nových výrobků
- vývoj nových analytických metod
Personální obsazení
- prof. Ing. Pavel Dostálek, CSc.
- prof. Ing. Tomáš Brányik, Ph.D.
- Ing. Marcel Karabín, Ph.D.
- Ing. Lukáš Jelínek, Ph.D.
- Ing. Michaela Poštulková (PGS - externí)
- Ing. Tomáš Kinčl
- Ing. Jakub Nešpor (PGS)
- Mgr. Kateřina Štulíková (PGS)
- Rudolf Jung – sládek Univerzitního pivovaru
- Ivana Dušková
Řešená témata
Zvýšení trvanlivosti nefiltrovaných piv
V důsledku zvyšování výroby nefiltrovaných piv vzniká požadavek na významné prodloužení jejich trvanlivosti. Pro tento účel je testováno využití vysokého hydrostatického tlaku v plastových bariérových obalech. Kromě toho bylo také započato s vývojem a následnou aplikací modulárního průtokového minipasteru pro využití v mikro a minipivovarech
Zvýšení koloidní stability českých piv
Česká piva mají vyšší obsah polyfenolů a polypeptidů a tím mají tendenci ke tvorbě koloidního zákalu a pro zajištění koloidní trvanlivosti je obvykle využíváno stabilizace prostřednictvím syntetických sorpčních stabilizátorů. V rámci tohoto projektu byla již vyvinuta nová generace sorbentů schopných odstranění některého z prekursorů koloidního zákalu. Pro stejný účel jsou také testovány odpadní materiály z výroby chmelových extraktů a pelet, jejichž aplikace v sobě spojuje výhody zvýšení koloidní stability a zachování antioxidačních účinků piva.
Vývoj spodních kvasinek se zlepšenými technologickými vlastnostmi
Do kvasinky byly vloženy geny, v důsledku jejichž exprese jsou na buněčnou stěnu zakotveny dva funkční proteiny. První má vyšší afinitu vůči polyfenolových sloučeninám a mikroorganismus tak může sloužit jako prostředek pro zvýšení koloidní stability piva. Druhý protein je enzymem katalyzujícím přeměnu 2-acetolaktátu na acetoin. Urychlení této reakci by významně zjednodušilo proces zrání a sníženo by bylo i riziko spojené s nadměrným obsahem diacetylu, způsobujícím máselnou příchuť piva (spolupráce s Ústavem biochemie a mikrobiologie).
Biologicky aktivní látky chmele
Chmel, který je v lidové medicíně používán již několik tisíc let, obsahuje látky s různými zdraví prospěšnými účinky. Tyto látky, které se nacházejí také v pivu, se dají z chmele izolovat a použít pro testování a vývoj potravních doplňků a v konečné fázi i léků. V současné době jsou testovány způsoby izolace i biotransformace zejména u prenylovaných flavonoidů xanthohumolu a 8-prenylnaringeninu, zejména s ohledem na jejich silné fytoestrogenní vlastnosti, které by měly umožnit jejich aplikaci pro potlačení menopausálních obtíží.
Studium pěnivosti a předpověď přepěňování piva a možnosti jeho potlačení
Charakter a stabilita pivní pěny jsou významnými organoleptickými parametry piva, se kterými je však spojen i významný negativní efekt – přepěňování (gushing). Problematika přepěňování zahrnuje metody pro studium příčin a intenzity tohoto jevu a také studium tzv. hydrofobinů, které jsou příčinou primárního gushingu. Za tímto účelem byla vyvinuta tlaková kolona umožňující studium tohoto komplexního jevu. Výsledkem by mělo být pochopení fundamentálních mechanismů přepěňování a navržení způsobů jeho potlačení např. pomocí parazitních hub pro potlačení kontaminující mikroflóry sladu tvořící hydrofobiny.
Studium mikrobiální kontaminace v pivovarech
Mezi velmi rozšířenou formu kontaminace v pivovarech patří konsorcia mikroorganismů v podobě biofilmů. Náplní projektu je identifikovat anaerobní bakterie kazící pivo (zejména rody Pectinatus a Megasphaera) a experimentálně studovat adhezi jejich vybraných zástupců na pevné povrchy. Porozuměním mechanismu adheze těchto druhů lze docílit potlačení adheze, případně zvýšit účinnost čištění povrchů v potravinářských provozech.
Vývoj nových analytických metod a jejich validace
Každé pivo je svým složením unikátní a obsahem jednotlivých těkavých látek lze charakterizovat jeho druh, původ použitých surovin, stáří, ale i okamžitý senzorický stav a predikovat jeho změny. Pro tento účel jsou vyvíjeny nové metody, nejčastěji na bázi SPME-GC-MS, pro stanovení vyšších alkoholů, esterů a kyselin a také terpenických látek. Nově vyvinuté metody jsou následně využívány i pro řešení dalších témat uvedených v předchozích bodech.
Využití netradičních mikroorganismů při výrobě piva
Zvyšující se tržní konkurence vede pivovary k rozšiřování nabízeného sortimentu. Jednou z možností vývoje nových produktů je využití netradičních mikroorganismů v celém procesu fermentace. Jednou skupinou takových mikroorganismů jsou probiotika, prospěšná pro lidské zdraví, typicky v oblasti zvyšování imunity a udržování rovnováhy střevní mikroflóry. Cílem projektu bude získat soubor mikroorganismů s probiotickými vlastnostmi se schopností zkvašovat pivovarskou mladinu a/nebo snášet prostředí tradičního i nealkoholického piva bez snížení životaschopnosti. Dále bude studována fermentační kapacita vybraných mikroorganismů, tvorba senzoricky aktivních látek a vliv přítomnosti netradičních mikroorganismů na koloidní a chuťovou stabilitu produktů.
Spolupráce
- Plzeňský Prazdroj a.s., Plzeň, ČR
- Budějovický Budvar n.p., České Budějovice, ČR
- Pivo Praha s.r.o., Praha, ČR
- Biomedica spol s.r.o., Praha, ČR
- TU Berlin, Berlin, Germany
- University of Minho, Braga, Portugal
- University of Porto, Porto, Portugal
- University of Sassari, Sassari, Italy
- University of Zagreb, Zagreb, Chorvatia
- University of Valladolid, Palencia, Spain